Šiškovcovité
Hřib nachovýtrusý
(Tylopilus porphyrosporus)
Klobouk: 4 - 12 cm v průměru, polokulovitý, časem klenutý, až poduškovitý, krémově světle hnědý, šedo hnědý, tmavě šedý, hnědý, až černošedý. Pokožka klobouku je sametová, suchá, matná, za mokra lepivá. Za sucha může po obvodu klobouk ropraskávat.
Rourky: Poměrně dlouhé, okolo třeně mírně stlačené, šedo hnědé, krémově hnědé, ve stáří čokoládově hnědé, až černo hnědé. V mládí husté, časem řídnoucí, ve stáří až 1,5 mm v průměru.Ústí rourek buď zbarvené jako rourky, nebo o něco tmavší, po otlačení tmavě hnědnou, šedo černají, černají, ale mohou i černo fialovět, mebo tmavě modrat.
Třeň: Kyjovitý, válcovitý, většinou v barvě klobouku, nebo i o něco světlejší, po otlačení tmavnoucí, až tmavě modrající, pokrytý sametovými zrníčky, v barvách klobouku. Ke spodní části světlejší a v bázi je potažený bílou plstí.
Dužnina: Bělavá, krémově bílá, stářím tmavne, až do světle hnědé. Po rozkrojení je nejprve špinavě červená nebo modrozelená(většinou za mokra), časem přechází do sedo hnědé, až hnědé, později až do černé. Chuť je většinou neutrální nebo mírně nakyslá, může ale být i mírně nahořklá nebo palčivá, s mírně nakyslou vůní.
Výskyt: Vjehličnatých i smíšených lesích, většinou na vlhkých místech(severní svahy), zvláště na kyselých půdách. Místy hojný, někde vzácně.
Možnost záměny: Asi nepřichází v ůvahu, díky jeho nezaměnitelné barvě.
JEDLÝ, ALE POUŽITELNÝ VÍCEMÉNĚ DO SMĚSÍ
Foto: L. Novák 03.08.2010 Včelný RK
Šiškovec černý
Strobilomyces strobilaceus
Klobouk : 5 - 15 cm v průměru, v mládí polokulovitý, později sklenutý, ve stáří až plochý, posetý po celé ploše vatovitými,suchými, hrubě plstnatými šupinami, které jsou v mládí šedo bílé, a po čase začnou tmavnout od středu klobouku , až ve stáří zcela zčernají i s pokožkou , tak že je ve stáří celý klobouk černý. Šupiny jsou zbytky vela, ve kterém je v mládí celá plodnice zabalena, a po roztrhání z ní zůstávají ještě zbytky po okraji klobouku. Za mokra se celý silně nasákává vodou.
Rourky : V mládí bělavé, časem bílo šedé, šesé, až hnědo šedé, se stejně zbarvenými širokými ústími, která po rozkrojení a otlačení získávají načervenalou barvu.
Třeň : Kyjovitý nebo válcovitý, posetý stejnými vatovitými šupinami jako klobouk, a i stejně se zbarvujícími.
Dužnina : Vatovitá, ale pevná a pružná, suchá, bělavá nebo našedlá, po rozkrojení se zbarvující do růžové, načervenalé, červené, hnědé, a na konec až černé barvy. Chuť je neutrální a vůně také.
Výskyt : Roste hojně v podhorských lesích, hlavně na kyselejším podkladě, a to jak ve smrčinách, tak smíšených lesích, od července do října.
Možnost záměny : Pro charakteristický vzhled je vyloučena.
JEDLÝ, ALE PODŘADNÉ KVALITY (velmi tuhý).
Foto L. Novák 30. 07. 2010 Včelný
Foto L. Novák 30. 07. 2010 Včelný
